miércoles, 21 de octubre de 2020

¿CÓMO SE DICE EN ESPAÑOL...?

En la entrada y vídeo de hoy vamos a ver qué tienen en común nueve palabras que se usan en el español de España (la mayoría de ellas están incluidas en el diccionario, otras no), sus variantes en América y en qué estructuras las podemos utilizar. 


¿QUÉ TIENEN EN COMÚN TODAS ESTAS PALABRAS?


Las palabras tirita, celo, papel albal, minipimer, clínex, pimpón, típex, pósit y táper...
  1. ...son de origen extranjero.
  2. ...en su origen eran nombres de marcas.
  3. ...son artículos de papelería.

Si habéis estado atentos al vídeo, seguramente habréis escogido la segunda opción, pues no todas estas palabras son de origen extranjero (tirita y minipimer no lo son), ni todas son artículos de papelería (sólo el celo, el pósit y el típex). Por el contrario, todas las palabras tienen en común que en su origen eran nombres de marcas.

A continuación he añadido un resumen y ampliación de la información sobre las palabras que hemos visto en el vídeo.

LAS TIRITAS




      Llegan a España en 1934 de la mano de Gerard Coll.

      En un principio se llamaron Espárapractic Unitex, pero en el año 1954 se cambió el nombre por el de “Tiritas®”.

      En 1984 la RAE (la Real Academia Española de la Lengua) incluye la palabra “tiritas” en el diccionario.

      En América se conocen con el nombre de “curitas”.


Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "tirita" en oraciones:

Me hice un corte en el dedo y me he puesto una tirita.

Se me ha despegado la tirita.

¡No te quites todavía la tirita!

      PONERSE UNA TIRITA EN

      QUITARSE LA TIRITA

      DESPEGARSE LA TIRITA


EL CELO


      La palabra “celo” es el acortamiento de la palabra inglesa “sellotape” y esta a su vez viene del nombre de la marca británica Sellotape®. Sin embargo, el celo fue inventado  en los Estados Unidos por Richard Drew en el año 1925 y se comercializó con el nombre de Scotch Tape. De ahí que en algunos países hispanohablantes como Chile, México o Argentina, el "celo" se conozca con el nombre de "scotch" o "cinta scotch". 


Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "celo" en oraciones:

Corta un poco de celo y pégalo aquí.

Se ha despegado el celo de la caja.

      CORTAR EL CELO

      PEGAR ALGO CON (EL) CELO

      DESPEGAR EL CELO


EL PAPEL (DE) ALUMINIO O PAPEL ALBAL



      En España, al “papel (de) aluminio” o “papel de plata” también se le conoce como “papel Albal”, por el nombre de la marca Albal®. La palabra "papel albal" no está incluida en el diccionario, es una palabra de uso coloquial. 

      En el pasado se utilizaban hojas finas de estaño en lugar del papel de aluminio. La empresa Dr. Lauber, Neher & Cie., situada en Kreuzlingen (Suiza), empezó a producir por primera vez el papel de aluminio en el año 1910.


Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "papel albal" en oraciones:

Cuando nos íbamos de excursión, mi madre nos preparaba bocadillos y los envolvía en papel albal.

Corta un poco de papel albal y tapa la bandeja.


      ENVOLVER ALGO EN PAPEL ALBAL

      TAPAR O CUBRIR ALGO CON PAPEL ALBAL

      CORTAR EL PAPEL ALBAL


EL PIMPÓN O TENIS DE MESA




      La palabra “pimpón” viene de la marca británica Ping-pong®, de la empresa de juegos Jacques of London.

      Esta palabra está incluida en el diccionario.

      Parece ser que este deporte nació a finales del s.XIX en Inglaterra, como una variante del tenis. 


    Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "papel albal" en oraciones:

No puedo jugar con vosotros al pimpón. Tengo que comprarme unas palas nuevas.

De joven era un gran pimponista.

El pimpón se juega con una pala o raqueta y una pelota.


      JUGAR AL PIMPÓN

      JUGAR CON LA PALA O RAQUETA Y LA PELOTA


LA BATIDORA O MINIPIMER




      En España, la batidora más popular la inventó el ingeniero Gabriel Lluelles para la empresa española Pimer (hoy Braun) y fue llamada “minipimer®”.

      La palabra “minipimer” viene de la marca del mismo nombre.

      Es una palabra de uso coloquial en España: no está en el diccionario.

      Otros nombres para “batidora” o  “minipimer” en otros países de América son licuadora de mano, batidora de brazo, batidora de inmersión, batidora de palo o licuadora de vanda, mixer.


Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "minipimer" en oraciones:

Suelo hacer la mayonesa con la minipimer.

Me han regalado dos minipimer.

Bate las claras con la minipimer.


      BATIR ALGO CON LA MINIPIMER

      MEZCLAR LOS INGREDIENTES CON LA MINIPIMER


EL TÍPEX O CORRECTOR LÍQUIDO


   La palabra “típex” viene de la marca alemana Teep-ex ®. Sin embargo, la inventora del típex o corrector fue la mecanógrafa estadounidense Bette Nesmith Graham y "Mistake Out" fue el primer nombre que recibió allá por el año 1951.

      Esta palabra se encuentra en el diccionario. 


Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "típex" en oraciones:

He corregido la palabra con el típex.

Se me ha acabado el típex. Tengo que comprar más.


      CORREGIR CON EL TÍPEX

      ACABARSE EL TÍPEX


EL PÓSIT O LA NOTA ADHESIVA




La palabra “pósit” viene de la marca estadounidense Post-it®. Los pósits se lanzaron por primera vez en 1980 en los Estados Unidos.

Es una palabra que está en el diccionario. 


Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "pósit" en oraciones:

Te he dejado varios pósits en el corcho.

Este pósit, de tanto despegarlo, ya no pega.


      PEGAR EL PÓSIT

      DESPEGAR EL PÓSIT

      ESCRIBIR, APUNTAR O DIBUJAR ALGO EN EL PÓSIT


EL TÁPER O LA FIAMBRERA




      La palabra “táper” viene de la marca estadounidense Tupper®, registrada y patentada por el químico Earl Silas Tupper en 1947.

      Es una palabra que está en el diccionario.

      También existe la palabra “fiambrera”: en este caso, el recipiente puede ser de lata, vidrio o plástico.

      En América se le conoce con diferentes nombres:



Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "táper" en oraciones:

He metido toda la comida en dos táperes.

Cierra bien el táper con la tapa.


      METER ALGO EN EL TÁPER

      GUARDAR LA COMIDA EN EL TÁPER

      CERRAR / ABRIR EL TÁPER


EL CLÍNEX O PAÑUELO DE PAPEL 




      La palabra “clínex” viene de la marca estadounidense Kleenex®. Este nombre fue acuñado en 1924 por la empresa norteamericana Kimberly-Clark Company.

      Es una palabra que está en el diccionario. 


Ejemplos de cómo podemos usar la palabra "clínex" en oraciones:

¿Tienes un clínex? Es para limpiarme las manos del helado.

Tiene catarro y ha gastado muchos clínex.

Sácame un clínex del paquete, por favor.


      LIMPIARSE (ALGO) CON UN CLÍNEX

      GASTARSE LOS CLÍNEX

      SACAR UN CLÍNEX DE LA CAJA / PAQUETE


EJERCICIO


1. Di una cosa de las que hemos aprendido:

1. … que se pueda cerrar. 

2. …con la que se pueda envolver.

3. …a la que se pueda jugar.

4. …con la que se pueda corregir.

5. …con la que se pueda batir.

6. …con la que se pueda limpiar.

7. …en la que se pueda guardar algo.

8. …con lo que se pueda pegar.


2. Practica las palabras en Quizlet


miércoles, 14 de octubre de 2020

¿VAS O VIENES?

En esta nueva entrada vamos a tratar la diferencia entre los verbos "ir" y "venir". Para ello, os he preparado un vídeo en el que pongo a prueba vuestros conocimientos sobre este tema, os explico cómo se usan y además podréis encontrar algunos ejercicios de práctica.

Fotografie od uživatele bongkarn thanyakij ze služby Pexels

Los ejercicios que aparecen en el vídeo también los podéis encontrar por escrito en este artículo, y no sólo eso: además os regalo un cuestionario interactivo para seguir practicando los verbos "ir" y "venir". ¿Preparados? ¡Manos a la obra! :-)



EJERCICIO 1

Situación: Estás hablando con un amigo por teléfono. (Nivel A2)

Tú: ¡Hola! ¿Qué tal estás? ¿Cuándo vienes / vas a verme? Ayer no me dijiste a qué hora te pasarías por casa.

Tu amigo: ¡Hola! Al final no puedo venir / ir, lo siento mucho… Es que me ha surgido un imprevisto…

Tú: ¡Qué pena! Bueno, no te preocupes, nos vemos en otra ocasión. Por la tarde voy a venir / ir a nuestra cafetería preferida a tomar un café con Laura. Si tienes tiempo, ven / ve.

Tu amigo: Vale, con un poco de suerte me da tiempo y vengo / voy a saludaros. 


Solución

Tú: ¡Hola! ¿Qué tal estás? ¿Cuándo vienes a verme? Ayer no me dijiste a qué hora te pasarías por casa.

Tu amigo: ¡Hola! Al final no puedo ir, lo siento mucho… Es que me ha surgido un imprevisto…

Tú: ¡Qué pena! Bueno, no te preocupes, nos vemos en otra ocasión. Por la tarde voy a ir a nuestra cafetería preferida a tomar un café con Laura. Si tienes tiempo, ven.

Tu amigo: Vale, con un poco de suerte me da tiempo y voy a saludaros. 


EJERCICIO 2

Más práctica: ¿Ir o venir?

  1. Mañana voy a comprar las entradas para el concierto de Ataral. ¿Quieres venir / ir conmigo?
  2. (Estoy en Brasil) Me gustaría venir / ir a España.
  3. Nuestros nietos casi nunca vienen / van a vernos.
  4. Venimos / vamos a la biblioteca. ¿Vienes / vas también con nosotros?
  5. ¡Rufo! ¡Ven / ve aquí ahora mismo y no te separes de mí!
  6. ¿Por qué no venimos / vamos este fin de semana de excursión a las montañas?
  7. (Toda mi vida he vivido en la ciudad) Cuando era pequeña, veníamos / íbamos todos los veranos al pueblo.

Solución

  1. Mañana voy a comprar las entradas para el concierto de Ataral. ¿Quieres venir conmigo?
  2. (Estoy en Brasil) Me gustaría ir a España.
  3. Nuestros nietos casi nunca vienen a vernos.
  4. Vamos a la biblioteca. ¿Vienes también con nosotros?
  5. ¡Rufo! ¡Ven aquí ahora mismo y no te separes de mí!
  6. ¿Por qué no vamos este fin de semana de excursión a las montañas?
  7. (Toda mi vida he vivido en la ciudad) Cuando era pequeña, mi familia y yo íbamos todos los veranos al pueblo.



miércoles, 2 de septiembre de 2020

EL ABECEDARIO

(If you want to read this post in English, select "translate" into English).

(Jestli si chcete příspěvek přečíst v češtině, klikněte na "translate" -> čeština).

martes, 1 de septiembre de 2020

EL ESPAÑOL INTERNACIONAL

(If you want to read this post in English, select "translate" into English).

(Jestli si chcete příspěvek přečíst v češtině, klikněte na "translate" -> čeština).


domingo, 9 de agosto de 2020

ČÁSTI DNE VE ŠPANĚLŠTINĚ

Tentokrát jsem pro vás připravila delší příspěvek. Přesto doufám, že neusnete 😃 a že pro vás naopak bude užitečný a zajímavý! 

Víte, jak se dělí den ve španělštině? A umíte správně používat pozdravy jako "buenos días" nebo "buenas tardes"? Nejste si jistí? Tak začneme! A to krátkým cvičením:

Vyberte, jaká část dne právě je:

Es la una y media (13:30)...

a) de la mañana
b) de la tarde
c) del mediodía
d) Ninguna de las anteriores



Co jste vybrali? Správnou odpověď najdete po vysvětlení 👇. 

ČÁSTI DNE VE ŠPANĚLŠTINĚ


Den se ve španělštině dělí různě -- podle toho, jestli se mluví v oficiálních kontextech, jako je třeba rozhlas nebo televize, anebo kontextech neformálních



Nicméně -- jako by to nestačilo 😉-- existují i regionální, rodinné a generační rozdíly. 

Abychom mohli lépe pochopit, jak se den ve španělštině dělí, je velmi užitečné znát délku denního světla ve Španělsku: 


Můžete se na to podívat například na stránce: https://www.datosmundial.com/europa/espana/puesta-del-sol.php (snímek ze shora je právě z této stránky), kde je krásně vidět, jak ve Španělsku svítá později, než v Čechách, a stmívá se také později. Jde asi o rozdíl jedné hodiny, ale taková "maličkost" stačí, aby se denní život ve Španělsku a v Čechách lišil. S trochou nadsázky se dá říct, že denní život ve Španělsku začíná, když jsou Češi už v práci a končí, když Češi už spí. Ale ne, že bychom byli líní! 😀 Pracujeme tolik hodin, jako kdokoliv jiný, ale denní aktivita se během dne uspořádává jinak.

Následně rozebereme postupně každou z částí dne, ať už se používá nebo nepoužívá ve formálních nebo neformálních kontextech.

1. MAÑANA

  • "La mañana" říkáme od úsvitu až skoro k poledni, tedy až asi do 11:00. Ve Španělsku svítá přibližně mezi 6:30 a 8:30, podle toho, jestli je léto nebo zima, a v jakém městě se právě nacházíme (například V Palmě de Mallorca nebo v Santiagu de Compostela).
  • Do češtiny se "mañana" může přeložit jako "ráno" nebo "dopoledne", podle kontextu. 
  • "Mañana" se používá s předložkou "por": Es por la mañana. / Me tomo un café por la mañana.



2. MEDIA MAÑANA

  • Jde o dobu přibližně mezi 11:00 a 12:00. 
  • "Media mañana" se může přeložit jako "dopoledne" nebo "poledne".
  • Používá se s předložkou "a": Me tomo un café a media mañana. Ale: Es media mañana.
A media mañana es la hora del (segundo) café :-)

3. MEDIODÍA

  • Trvá od 12:00 do oběda (tj. maximálně do 16:00). Španělé často obědvají mezi 14:00 a 15:00.
  • "Mediodía" se může přeložit jako "poledne" a později jako "odpoledne".
  • Používá se s předložkou "a" s členem nebo bez něho: A(l) mediodía nos tomamos un tentempié. Ale: Es mediodía.


4. TARDE

  • Začíná po obědě a končí za soumraku. Soumrak ve Španělsku nastává přibližně mezi 18:00 a 20:00, podle toho, jestli je léto nebo zima, a v jakém městě se právě nacházíme (například v Palmě de Mallorca nebo v Santiagu de Compostela).
  • "Tarde" se může přeložit jako "odpoledne" nebo "večer".
  • "Tarde" se používá s předložkou "por"Descansamos por la tarde. / Es por la tarde.

5. NOCHE

  • Trvá od soumraku do úsvitu.
  • "Noche" se může přeložit jako "večer" nebo "noc".
  • "Noche" se používá s předložkou "por": Dormimos por la noche. Ale: Es de noche.


6. MADRUGADA

  • Občas se "la noche" dělí do dvou částí: ta první trvá od soumraku do 1:00 ("la noche" je čas, kdy se chodí spát, tedy okolo půlnoci); ta druhá, "la madrugada", trvá od 1:00 do úsvitu.
  • "Madrugada" se může přeložit jako "noc" nebo "jitro".
  • "Noche" se používá s předložkou "de"Volvimos de madrugada. / Es de madrugada.


ZKRÁTKA A DOBŘE... JAK SE TO SPRÁVNĚ ŘÍKÁ?


Es la una y media (13:30)...

a) de la mañana
b) de la tarde
c) del mediodía

"De la tarde" se říká v oficiálních kontextech (v rozhlase, v televizi, atd.), "del mediodía" říkáme v ostatních kontextech. Dokonce můžete slyšet i "Es la una de la mañana", a to od někoho, pro koho "mañana" trvá až do oběda (ať už je oběd kdykoliv) a pro koho "tarde" začíná až po obědě. 


POZDRAVY


Teď se podívejme na to, jak se zdraví v jednotlivých částech dne: 

BUENOS DÍAS


I když to doslovně znamená "dobrý den", tento pozdrav se ve španělštině používá jinak než v češtině. Říká se to totiž ráno, dopoledne a po část odpoledne, a sice do oběda (a nezapomínejte, že Španělé často obědvají mezi 14:00 a 15:00). 

V médiích a v oficiálních kontextech ale od 13:00 uslyšíte jen "¡Buenas tardes!".

A CO "BUEN DÍA", POUŽÍVÁ SE TAKÉ?

Ano, používá, ale jenom v určitých regionech Španělska (například v Galicii) a v Hispanoamerice. Nicméně, Královská akademie španělského jazyka (Real Academia de la Lengua Española, RAE) doporučuje používat pozdrav "buenos días", v množném čísle, a nikoliv "buen día", poněvadž tato fráze vznikla v plurálu a tím pádem se používá delší dobu a má delší tradici než varianta v jednotném čísle.

"Buen día" se také používá při loučení, kde se jedná o zkratku vět "Que pase(s) un buen día", "Que tenga(s) un buen día", "Te/Le deseo un buen día"... Při loučení se "buen día" používá jenom v jednotlivém čísle, a to v celém španělskojazyčném světě.


BUENAS TARDES

"Buenas tardes" začínáme používat, když už nemůžeme říkat "buenos días", tj.:

1) V médiích a v jiných oficiálních kontextech od 13:00 až do soumraku.
2) V ostatních případech, po obědě (od 15:00-16:00) až do soumraku.

Stejně jako "buen día", "buena tarde" - v jednotném čísle - se používá při loučení, kde se jedná o zkratku vět "Que pase(s) una buena tarde", "Que tenga(s) una buena tarde", "Te/Le deseo una buena tarde".

BUENAS NOCHES

Na rozdíl od předchozích pozdravů je používání "buenas noches" velmi jednoduché:

1) Říkáme "buenas noches" od soumraku do úsvitu.
2) "Buenas noches" se také používá při loučení, a to rovněž v množném čísle - v žádném případě se neříká "buena noche."



"BUENOS DÍAS" -- JE TO JENOM FORMÁLNÍ POZDRAV?

I když je pravda, že se v manuálech španělštiny většinou spojuje "hola" s tykáním a "buenos días" s vykáním, není tomu úplně tak. V minulosti opravdu platilo, že pozdrav "buenos días (os dé Dios)" byl spíše formální, zatímco "hola" bylo neformální a velmi používané mezi mladými lidmi. Ale v současnosti je "hola" neutrální pozdrav (stejně jako "adiós") a "buenos días" je fráze, která se během dne mění, podle toho, jestli je ráno, dopoledne, odpoledne, večer nebo noc, jak jsme právě viděli. Ve Španělsku se "hola" a "buenos días" často spojují v "hola, buenos días".


A TEĎ JSTE NA ŘADĚ VY...


1. Vyberte správnou odpověď z mañana, tarde, mediodía, media mañana, noche, podobně jako v následujícím příkladu. Klíč najdete na konci příspěvku.

1) Las 11:00 -> Es media mañana.
2) Las 15:00 ->
3) Las 18:00 ->
4) Las 20:00 ->
5) Las 2:00 ->
6) Las 7:00 ->
7) Las 12:00 ->

2. Podívejte se na následují hodiny. Jaký pozdrav použijete? (Klíč je opět na konci příspěvku).

1) Las 11:00 -> 
2) Las 14:00 ->
3) Las 18:00 ->
4) Las 20:00 ->
5) Las 2:00 ->
6) Las 7:00 ->






Klíč

1.

1) Las 11:00 -> Es media mañana.
2) Las 15:00 -> Es mediodía (ještě jsem neobědval) / Es por la tarde.
3) Las 18:00 -> Es por la tarde.  Es por la noche (pokud je už tma, v zimě).
4) Las 20:00 -> Es por la tarde. / Es por la noche (pokud je už tma, v zimě).
5) Las 2:00 -> Es por la noche. / Es de madrugada.
6) Las 7:00 -> Es por la mañana.
7) Las 12:00 -> Es mediodía.

2.

1) Las 11:00 -> Buenos días
2) Las 14:00 -> Buenas tardes (už jsem obědval) Buenos días (ještě jsem neobědval)
3) Las 18:00 -> Buenas tardes
4) Las 20:00 -> Buenas tardes (ještě není tma) Buenas noches (už je tma)
5) Las 2:00 -> Buenas noches
6) Las 7:00 -> Buenos días

¿CÓMO SE DICE EN ESPAÑOL...?

En la entrada y vídeo de hoy vamos a ver qué tienen en común nueve palabras que se usan en el español de España (la mayoría de ellas están i...