Jak mluvit a vyslovovat jako rodilý mluvčí španělštiny

Poslouchejte, co říkám v následujícím videu, a vyberte správnou odpověď:

a) Es helado

b) Ese lado

c) Ese helado

d) Los tres (všechny tři)

Už to máte hotové? A co jste vybrali? No... Možná budete překvapení (možná také ne :-D), ale správná odpověď je d). Jak je to možné??

"RESILABIFICACIÓN" NEBOLI "RESILABEO"

Tyto divné termíny vyjadřují fenomén, který se vyskytuje ve výslovnosti španělštiny - ale nejenom v tomto jazyce - a spočívá v tom, že se slabiky ve větě přeskupují, když mluvíme. Například, ve větě "subir al árbol", slabiky "su-bir al ár-bol" se spojují takto: "su-bi-ra-lar-bol".

Ale než budeme pokračovat dál, pojďme se podívat, co je to slabika. Podle Michaela Ashbyho a Johna Maidmenta (2015) je slabika "nejkratším úsekem řeči, který jsme ještě schopni vyslovit tak, aby řeč nepozbyla přirozenosti." Je to jako řečový "pulz", který obsahuje jednu nápadnější a hlasitější část (většinou je to samohláska), a dále v něm můžou být i souhlásky, před samohláskou anebo po ní. Slabiky jsou například:

• i
• od
• dům
• ply-nout
• hadr
• je-de-náct
• op-ti-mis-mus

Slova můžou být jednoslabičná (1, 2, 3, 5) nebo víceslabičná (4, 6, 7).

A teď se vraťme k tomu "resilabeu" neboli přeskupování slabik. Vezměme si ještě jednou tu větu "es helado" z úvodního cvičení. Nevyslovuje se takto:

tj., [es elado] / ['es e'laðo] - ledaže bychom mluvili pomalu a trochu nepřirozeně -, ale [eselado] / ['ese'laðo]. Všechno se spojuje: nejsou tam žádné pauzy mezi slovy a slabiky se přeskupují: es he-la-do -> e-se-la-do.

A jak se čte "ese lado" a "ese helado"? Úplně stejně jako "es helado", tj. [eselado] / ['ese'laðo].

Aby to bylo nad slunce jasné, připravila jsem pro vás následující shrnující tabulku s větami "es helado", "ese lado" a "ese helado":

Jak se vyslovují slova ve větách

Abyste zněli co nejpřirozeněji, když mluvíte španělsky, doporučuji vám dbát následujících fakt:

1. Když vidíme něco napsaného, máme tendenci dodržovat ty bílé mezery mezi slovy tím, že děláme pauzy, ale ve španělštině bílé mezery zkrátka ignorujeme. Takže "la amiga" se čte ['lamiɣa] (jako jedno slovo) a ne [la 'amiɣa].
2. Když jedno slovo končí souhláskou a následující začíná samohláskou, obě slova se spojují a vytvářejí jeden celek. Například: "Son amigos" -> so-na-mi-gos ['so'namiɣos].
3. Když jedno slovo končí samohláskou a následující začíná stejnou samohláskou, vyslovuje se to bez pauzy a jako kdyby tam byla jenom jedna samohláska: "la amiga" se čte ['lamiɣa] (jako jedno slovo) a ne [la 'amiɣa].
4. Nedělají se pauzy mezi samohláskami. Všechno se spojuje! Například: "la inglesa" -> lain-gle-sa.

INFOGRAFIKA

A teď jste na řadě vy...

1. Zkuste rozdělit tyto věty na slabiky. Klíč najdete na konci příspěvku.

1. Mis amigos son asturianos.
2. Es un hombre alto.
3. Lo compras en Holanda.
4. Una amiga se casa.
5. Está en el mejor armario.
6. El elefante es un animal.

2. Přečtěte si věty nahlas.

Klíč

1. mi-sa-mi-go-so-nas-tu-ria-nos
2. e-su-nom-bre-al-to.
3. lo-com-pra-se-no-lan-da
4. u-na-mi-ga-se-ca-sa
5. es-tá-e-nel-me-jo-rar-ma-rio
6. e-le-le-fan-te-su-na-ni-mal